Proč má stres na lidské tělo tak ničivý účinek?
Stres je přirozená reakce našeho těla na hrozící nebezpečí. Jenže zatímco po staletí se lidé dostávali do stresu jen ve chvílích, kdy jim šlo o život, dnes jsme ve stresu prakticky neustále. Pracovní deadliny, zkoušky ve škole, ekonomické či společenské tlaky, neschopnost udržet rychlé životní tempo… Život mnoha lidí dnes připomíná jednu dlouhou stresovou situaci. A na jejich tělech se to odráží – ne náhodou lékaři odhadují, že stres může až za 60 procent všech nemocí. Jak vám v boji proti negativním důsledkům stresu může pomoci CBD?
Ještě před pár stoletími to bylo poměrně jasné – jakmile na vás zaútočil hladový medvěd, umřel vám člen rodiny nebo vám shořel dům, ve vašem těle se spustila stresová reakce, která měla jediný úkol: pomoci vašemu tělu vyrovnat se se situací, která vás ohrožovala na životě. Ať už šlo o fyzické ohrožení nebo psychické trauma, mozek vydal signál a ve vašem těle se spustila celá řada obranných reakcí. Cílem bylo zachovat homeostázu (neboli stabilní vnitřní prostředí organismu) a zabránit poškození organismu, případně jeho smrti.
Uteč, nebo bojuj!
A právě tyto reakce se souhrnně nazývají stres. Obranné mechanismy, které ve chvílích ohrožení mozek aktivuje a jež umožňují organismu přežít nebezpečnou situaci, v sobě zahrnují fyzické i psychické reakce. Psychická odpověď může zahrnovat úzkost či depresi. Co se týče reakcí fyzických, mozek, který zátěž vyhodnocuje, řídí jednak naše chování, které má za cíl tuto zátěž překonat. Kromě toho ale také v těle vyvolává fyziologické reakce, které krátkodobě umožňují aktivovat rezervy tak, abychom dokázali před nebezpečím utéct, nebo proti němu bojovat.
Ve stresové situaci se mění nervové a hormonální řízení. Zvýšená činnost nervů a stresové hormony pak ovlivňují činnost ostatních orgánů v těle. Do svalů a dalších orgánů připravujících se na boj nebo útěk putuje více živin a energie. Tím se zvyšuje jejich prokrvení, přičemž se zároveň odvádí krev z jiných, v tuto chvílí méně důležitých orgánů (například trávicího ústrojí), jejichž činnost se tím naopak utlumuje. Aby tělo dokázalo tento transport důležitých živin zajistit, zvyšuje se srdeční činnost a zvyšuje se krevní tlak, organismus také uvolňuje své zásoby energie.
Stres pomine. Nebo ne?
Celá tato obranná reakce je totiž velmi náročná na energii a tělo hodně vyčerpává. Proto musí být jen krátkodobá a ideálně by po ní měla následovat fáze regenerace, během které organismus doplní své energetické zásoby. A právě tady máme my, lidé 21. století, problém. Naše těla jsou totiž ve stresu mnohem častěji než těla našich předků. A řada lidí pak zažívá stres dlouhodobý. Když vezmete v úvahu výše zmíněné informace o tom, co tělo při stresu zažívá, je jasné, že větší množství stresu žádný organismus nedokáže dlouhodobě snášet.
Logickým vyústěním situace, kdy je tělo dlouhodobě nebo příliš často ve stresu, jsou poruchy těch částí organismu, které jsou během stresové reakce nedostatečně zásobeny (trávicí či imunitní systém). Pokud navíc tělo musí po delší čas vyrábět mnohonásobně více energie, je nejen vyčerpanější, ale také ho zaplavuje více odpadních látek, které při výrobě energie vznikají. A protože ledviny patří k dalším orgánům, které ve stresu fungují jen omezeně, tyto odpadní látky se v těle hromadí.
Přejděte do protiútoku
S výčtem negativních dopadů stresu bychom mohli pokračovat ještě hezky dlouho. Sečteno a podtrženo – podle toho, jaké míře stresu vaše tělo čelí, můžete počítat s celou řadou problémů od špatného zažívání přes narušenou obranyschopnost, nespavost, bolesti hlavy, ekzémy, úzkost, chronickou únavu, vysoký krevní tlak až po infarkt, onemocnění rakovinou nebo třeba metabolický kolaps, při kterém může dojít k vážnému poškození důležitých orgánů. A stres je záludný ještě z jednoho důvodu – nad vašimi problémy budou lékaři zezačátku nejspíš jen kroutit hlavou. Nebudete totiž spadat do škatulky žádného konkrétního onemocnění, a pokud nenarazíte na osvíceného doktora, zvyklého přemýšlet celostním způsobem, můžete strávit velkou část života bezvýsledným obcházením ordinací.
Naštěstí se tomu také můžete vyhnout. Stejně jako chodíte pravidelně k zubaři a na preventivní prohlídky, je dobré zamyslet se také nad tím, jaké míře stresových situací čelíte. A naučit se s tím pracovat. Pokud děláte práci, která vás opravdu hodně „stresuje“, změňte ji. Dřív, než skončíte na lopatkách. Jestli se zrovna nacházíte v životní fázi, kdy na vás dolehlo několik problémů najednou, zaměřte se na duševní hygienu. Změňte životní styl, začněte sportovat, zdravě jíst a naučte se odpočívat. A nepodceňujte sílu doplňků, které mohou vašemu tělu pomoci nabýt ztracenou rovnováhu.
CBD v hledáčku
Jednou z látek, na které vědci pohlížejí s největší nadějí, je i CBD. Výzkumy ukazují, že právě tento kanabinoid umí efektivně snižovat vliv stresu na lidský organismus. Snižuje totiž úzkost a uvolňuje a harmonizuje tělo i mysl, čímž přispívá ke zmírnění či vylepšení celé řady obtíží. Má příznivé účinky v boji s nespavostí, úzkostmi, poruchami trávicího systému či depresí. Vědci také prokázali, že konopí dokáže efektivně zmírňovat kloubní nebo svalové bolesti, a tím pomáhá například pacientům s revmatoidní artritidou či roztroušenou sklerózou.
Díky schopnosti uvolňovat nahromaděné účinky chronického stresu může CBD napomoci i při léčbě řady závažných onemocnění – samotné choroby sice nevyléčí, ale pacientům může jeho užívání pomoci zmírnit nežádoucí účinky léčby či s ní související úzkost, deprese či nespavost. A výzkumy dál pokračují, CBD má nadějné výsledky u celé řady obtíží. Pokud tak ze svého života nedokážete stres úplně vyřadit, zkuste svému tělu alespoň pomoci, aby se s jeho následky lépe vypořádalo.
Produkt byl úspěšně přidán do košíku. Co chcete udělat dál?
